Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Akritidu. Osudy řeckých uprchlíků připomíná i v kavárně

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a snaží se osudy řeckých uprchlíků připomínat. „K uspořádání řecké slavnosti nás vedla šílená debata o nepřijetí syrských sirotků,“ vysvětluje Akritidu v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Pobavila mě jedna vaše replika, kterou lze dohledat na Britských listech: „Bublám. Vnitřně řecky bublám. Takže už mluvím hlasitěji a gestikuluju.” Projevují se vaše řecké kořeny, třeba když se rozohníte?

Určitě! To by vám mohl povykládat můj muž. Někdy potřebuju vybublat, gestikulovat, hlasitě mluvit, a tak se zklidnit. Myslím si, že je to typické přesně pro ty jižní národy.

Do Jeseníku přišli z Řecka vaši prarodiče před více než sedmdesáti lety…

Do bývalého Československa přišli babička s dědou. Pocházeli ze severního Řecka, kde po 2. světové válce zuřila občanská válka mezi monarchisty a levicí. Řekové se rozhodli děti poslat do bezpečí. Levicové uprchlíky přijaly státy východního bloku včetně Československa. Mým prarodičům bylo kolem šestnácti let, když z Řecka odešli. Děda byl jeden ze skupiny těch nejmladších partyzánů.

Hrůzy války a uprchlíci mezi dvěma kulturami

Vzpomínal dědeček na to období?

Děda o tom bohužel nikdy nechtěl moc mluvit. Nejspíš tam zažil různé hrůzy, které válka vždycky přináší. Od babičky jsme se toho taky moc nedozvěděli a oba již zamřeli, takže se sama snažím pátrat až zpětně.

Váš tatínek byl tedy z první generace Řeků narozených v Československu, vaše maminka je Češka. Jakými jazyky se u vás doma mluvilo?

Většina mých kamarádů ze smíšených manželství byla vychovávána bilingvně. Ač mám řecké jméno a řekla bych i typicky řecký vzhled, řečtinu moc neovládám. Tatínek byl spíš takový hudební bohém a k řečtině nás příliš nevedl. Dnes se k řecké kultuře chci vracet a možná i díky tomu vznikla naše Malá řecká pouliční slavnost.

K tomu se určitě ještě dostaneme. Dočetl jsem se, že váš tatínek v Jeseníku moc šťastný nebyl, a nakonec dokonce odešel do Řecka…

Myslím si, že taťka nebyl nespokojený konkrétně v Jeseníku. Potýkal se s tím, co se dělo a děje mnoha uprchlíkům všeobecně, nejen těm z Řecka. Táta byl rozkročený mezi dvěma kulturami. Když pobýval v Řecku – chyběli jsme mu my. Když byl tady s námi – chybělo mu Řecko. Byl to skvělý muzikant, hrál v řeckých souborech na harmoniku, ale odešel brzo – bylo mu 49 let.

Vy z Jesenicka pocházíte, studovat jste odešla do Ostravy a následně jste pracovala pro Český rozhlas Olomouc. Nakonec jste se ale sem, do okrajového jesenického regionu, vrátila. Jste v Jeseníku spokojená vy?

Nemám ráda, když se o Jesenicku hovoří jako o bohem zapomenutém kraji, kde se nic neděje. Žijeme na krásném místě, které není nijak daleko. Všechno je to o úhlu pohledu.

Váš řecko-jesenický původ se propsal i na fasádu domu na zdejším náměstí Svobody, kde provozujete řeckou kavárnu a hned vedle také obchůdek s lokálními produkty…

Byť má kavárna řecký název ENNEA, neřekla bych, že je to řecká kavárna. Připravujeme spoustu řeckých, ale i domácích receptů, takže kavárnu nechci prezentovat vyloženě jako řeckou. Naším cílem bylo vždycky podporovat místní. V kavárně i obchůdku se snažíme ukázat, že jsou na Jesenicku šikovní lidé.

Pracujete tedy s místními produkty i v kavárně?

Ano. V domě se nachází také kuchyně, kde si veškeré dezerty i pekárenské výrobky pečeme sami. Snažíme se využívat co největší množství lokálních produktů. Od místních vykupujeme borůvky nebo třeba vlašské ořechy, se kterými letos bude problém, protože všechny pomrzly. Tvaroh a máslo nám také dodávají místní firmy, kávu dovážíme z pražírny v Šumperku. Není to snadná cesta, ale přesto díky ní mám klidné spaní – vím, že výrobky nešidíme.

„Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí.“

Jaké řecké speciality u vás lidé můžou ochutnat?

Pečeme baklavu a občas máme v nabídce i polévky. Zásadní je pro nás řecká polévka avgolemono, na kterou chodí spoustu lidí. Jsou v ní masové knedlíčky, vývar, hodně bylinek a citron. Na místních trzích nabízíme třeba pitu se špenátem a fetou.

Kavárna se nachází v centru lázeňského města Jeseníku. Navštěvují vás spíše místní, nebo turisté?

Mám radost, že jsme spíše komunitní kavárna a chodí k nám opakovaně místní. Jsem za to vděčná, protože podporu místních lidí jsme pocítili především v období covidu.

Pandemie a následné krize musely být pro kavárnu velkou zkouškou. Jaká je situace nyní, stabilizovala se už?

Já si v první řadě nechci stěžovat, protože cítím vděk za to, co se nám tu podařilo vybudovat.  Myslím si, že právě vděčnost je cestou z těchto krizí. Naposledy se nás dotklo zvýšení DPH u kávy. Způsobilo nám to docela velké potíže, ale chápu, že vláda musí dělat i tato nepopulární opatření.

V roce 2017 jste spoluiniciovala uspořádání první Malé řecké pouliční slavnosti. U vzniku této akce stáli také vaši kamarádi Apostolos Joanidis a Lucie Tenekedzi. Co vás k tomu vedlo?

Uspořádat řeckou slavnost nás napadlo v období, kdy se řešilo přijetí dětských uprchlíků ze Sýrie. V české společnosti o tom tehdy panovala naprosto šílená debata. Před sedmdesáti lety přitom bylo Československo schopné ochotně přijmout velké množství dětských uprchlíků z Řecka, a později i jejich rodičů. Dokázali jsme je přijmout a dobře s nimi fungovat. Možné přijetí pár syrských sirotků v roce 2017 naopak způsobilo šílený poprask, a tak jsme na věc chtěli prostřednictvím této akce poukázat.

Z Malé řecké pouliční slavnosti se již stala tradice. Mohou se na ni lidé těšit i letos?

Určitě ano! Jedná se o příjemné odpoledne, které chceme strávit připomínkou našich předků, kteří to v životě často neměli úplně jednoduché. Slavnost se koná každoročně 5. července, tedy na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti totiž na Moravu přišli ze severořecké Soluně. Najdete nás na náměstí Svobody v Jeseníku, kde se Řekové scházela i v minulosti.

První uprchlíci z Řecka přišli do Československa v roce 1948. Od té doby uplynulo mnoho času. To mě vede k otázce závěrem: Ztrácí se řecká komunita?

Děje se to. Je to přirozený děj – pamětníci postupně umírají, rodiny se různě asimilují… V devadesátých letech se tady konaly obrovské řecké festivaly, které finančně podporovala přímo řecká vláda, v současnosti se řecká kultura spíš vytrácí.

Související články

Nejčtenější

Meteorologové varovali před silnými bouřkami a větrem

Teplé letní počasí ve středu večer skončí. Český hydrometeorologický ústav již vydal výstrahu na silné bouřky, které může doprovázet silný jihovýchodní vítr s nárazy...

Kabinetní rozhovory svědčí o nedostatku práce, vzpomíná Landsfeld na Vidkun

Tomáš Landsfeld působí jako velitel Krajského ředitelství Policie České republiky v Olomouckém kraji už sedm let. Před lety přišel řešit napjatou atmosféru v policejních řadách kvůli...

Pro jahody si přiletěl zákazník i vrtulníkem. Samosběr začne do 14 dnů

Kousek od Olomouce leží Skrbeň, obec, která by s trochou nadsázky mohla mít ve znaku jahodu. Na skrbeňské jahody se čekají fronty, a tak...

Noví policisté ve Zlatých Horách získávají městský byt

Město Zlaté Hory leží v nejkouzelnější části Jeseníků, na severovýchodě okresu Jeseník v Olomouckém kraji. „Naše krásná a turisticky atraktivní lokalita při hranicích s...

Nejnovější

Haná je můj život. Lidovou kulturu a tradice stojí za to udržovat, říká Hana...

Bezmála osm stovek lidí se rozhodlo dát jí svůj hlas. Získala tak Cenu veřejnosti za mimořádný počin v oblasti kultury za rok 2023. Hana Pospíšilíková...

Výskyt poruch autistického spektra zaznamenává strmý nárůst

Co je příčinou autismu? Jaké má příznaky a jaké jsou dnes možnosti diagnostiky?V roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí. V roce 1985 jeden...

Každý by si měl nechat oholit hlavu, říká holička ze Šemberovy ulice

Zapadlá ulice v centru Olomouce skrývá podniky, ale i řemeslo. Na jednom konci Šemberovy ulice stojí studio PROSTĚ holičství. Dveře otevírá holička v bílé...

Kdy jindy, než teď. Do dnů dobrovolnictví se zapojí na 40 organizací v kraji

Olomoucký kraj se letos poprvé zapojil do celostátní akce Dny dobrovolnictví. Ta se uskuteční od 25. do 28. dubna. Realizuje ji Maltézská pomoc ve...

Komerční obsah

Výskyt poruch autistického spektra zaznamenává strmý nárůst

Co je příčinou autismu? Jaké má příznaky a jaké jsou dnes možnosti diagnostiky?V roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí. V roce 1985 jeden...

Každý by si měl nechat oholit hlavu, říká holička ze Šemberovy ulice

Zapadlá ulice v centru Olomouce skrývá podniky, ale i řemeslo. Na jednom konci Šemberovy ulice stojí studio PROSTĚ holičství. Dveře otevírá holička v bílé...

Jaké je zabezpečení základních škol v Olomouci? Ředitelé instalují čipové systémy   

Je krátce před osmou hodinou ráno a do olomoucké Základní školy Zeyerova přichází s batohy na zádech stovky dětí. “Naší prvotní motivací bylo zpřehlednění a...

Starají se o odpad už třicet let. KIWEK METAL se postupně rozrůstá

Jen málo vrakovišť a sběrných dvorů má v Olomouckém kraji tak širokou síť poboček a zároveň letité zkušenosti se zpracováním odpadů nebo ekologickou likvidací...