Multifunkční budova, kde najdete odpočinek, místo pro práci i kulturu. To je Telegraph, o kterém jsme si povídali s kurátorem Mirou Macíkem. Kdo je to kurátor? Jaká je jeho práce? A co nabízí nová výstava?
Mira Macík v Telegraphu pracuje už přes rok na pozici kurátora. „Kurátor se věnuje v různých institucích trošku odlišné práci. Může být například kurátor na volné noze. Ten se pohybuje mezi galeriemi. Píše texty, vybírá umělce, dává výstavy do kontextu. Pak může být kurátor, který je zároveň manažer, což je zrovna případ tady Telegraphu,“ vysvětluje Macík s tím, že by se sám nazval spíš šéfkurátorem.
„Nejsem kurátor všech výstav, které tu máme, spíš pracuji s výběrem kurátorů a umělců, takže do jisté míry to je práce šéf kurátora a manažera této galerie. Nechávám si ale i tu kurátorskou část, takže na některých projektech spolupracuji, případně ty menší projekty přímo kurátoruji.“
Macík se sám umění věnuje ve svém volném čase. Při práci kurátora to ale prý potřeba není. „Umění se kurátor věnovat nemusí, možná je to občas i na škodu. Já se umělecké tvorbě věnuju, ale beru to jako dvě oddělené části.“
V Telegraphu začal Macík pracovat před více než rokem. Konkrétní vizi ale neměl. Drobné změny však přeci jen přišly. „Telegraph jsem sledoval dlouho předtím, než jsem tam nastoupil. Jejich program mi byl blízký. V té době se majitel Telegraphu Robert Runták a bývalý kurátor Jan Kudrna hodně zaměřovali na malbu. Proti tomu jsem se chtěl trošku vyhranit a přivést něco jiného.“
Dodává ale, že i on se poslední dobou přistihl, že autory, kteří se na malbu zaměřují, začal sám upřednostňovat.
„Nemůžu říct, jestli se něco změnilo. Myslím si, že od té doby, co jsem nastoupil, je program pestřejší. To nemůžu přičíst ale jen sobě, protože program byl minimálně půl roku po mém nástupu ještě stanovený bývalým kurátorem.“
Práce je to podle něj spíš kontinuální. „Snažím se každý měsíc něco posouvat a zdokonalovat. Můj cíl je neustrnout, být progresivní a stále něco zlepšovat,“ říká Macík.
Organizovat výstavu je jako řídit malou firmu
Program vzniká dlouho dopředu. Za vším stojí vize galerie a komise pro výběr výstavního programu. V té je sám Macík, Robert Runták a Jan Kudrna. Program se postupně doplňuje a obměňuje. Vymyšlený je prý až do roku 2026. Kvůli spolupráci se zahraničními jmény se musí tvořit dlouho dopředu.
Organizovat samotnou výstavu je jako řídit malou firmu. „Nejdřív je vize kurátora ve spolupráci s autory o tom, co na té výstavě chtějí obsáhnout. Pak začínáme komunikovat v takové trojici-kurátor, autor a já za Telegraph. Následují debaty o produkci výstavy, o instalaci, stavbě architektury, jednání s techniky, dále s firmou, která zajišťuje stavbu, s grafikem a dalšími. Jde to až po nejmenší věci jako je afterparty a catering,“ popisuje Macík.
Vize autorů se Telegraph snaží maximálně naplňovat. „Známe práci lidí, se kterými spolupracujeme a máme v nich důvěru. Je to hlavně o komunikaci.“
Pro letošek je poslední vystavující Laura Limbourg se svými malbami, grafikami, ale i sochami, které mohou návštěvníci telegraphu obdivovat až do 18. prosince.
Laura byla v Telegraphu na rezidenci (pobyt umělce v Telegraphu a možnost využít ateliér), když začínal projekt Telegrafika. To je cyklus grafik, které se tisknou pomocí sítotisku neboli serigrafie ve spolupráci s Fakultou umění v Ostravě.
Výstava se navíc bude konat v prostorách Telegraph Loftu, který není obvykle přístupný. Návštěvníci si budou moct odnést i kus umění s sebou. „Nejenom, že tvorba Laury je zajímavá sama o sobě, ale je to také příležitost koupit si nějaký originální kus za přijatelnou sumu, což by mohlo být pro návštěvníky zajímavé, zvlášť před Vánoci,“ láká Macík.
Výstava trvá pouze do konce týdne. V hlavním prostoru Telegraph Gallery si však můžete také prohlédnout výstavu umělců Primož Bizjak, Robert Gabris, Markéta Magidová, Anne Neukamp, Yuli Yamagata: Brave World, kterou návštěvníci mohou vidět až do 9. února příštího roku.
