Svébohovem na Šumpersku se již několik let ozývá zvuk kovadliny, po vyučení v Olomouci si zde totiž zřídil dílnu kovář Adam Stolarik. „Olomouc je pro kováře nádherné město, při studiu jsem procházel uličky a sledoval každý kovaný detail,“ říká Adam Stolarik, který se kovářství učil na Střední škole zemědělské a zahradnické. Atraktivní obor se v Olomouci otevírá také letos, uzávěrka přihlášek je do 30. listopadu 2022.
Kovář Adam Stolarik si dá černou kávu a před sebe na stůl položí šanon s výkresy své práce. „V rodině jsme kováře nikdy neměli, byla to moje spontánní záležitost. Už v 6. třídě na základní škole jsem věděl, že chci jít tímto směrem, na kovařinu. Jako děcko jsem strkal kulatiny do kamen, byl jsem tím očarovaný,“ vzpomíná kovář. Jasnou volbou pro něj byl tedy obor Umělecký kovář a zámečník, pasíř. Pro přijetí musí zájemci o studium zvládnout talentové zkoušky.
Podmínky přijetí ke studiu:
Podání přihlášky do: 30.11.2022
Splnění talentové zkoušky: leden 2023
Obsah zkoušky: kresba – základy perspektivy a ornament
„V okolí Olomouce jsou spousty kovářů, kteří se řemeslem živí a jsou významní nejen pro Olomoucký kraj, ale i celou Českou republiku a díky škole se k nim dá dostat,“ vysvětluje kovář s tím, že se na střední škole v Olomouci nejprve učí od základů a pak se jde do školní kovárny. „Na školní praxi jsem byl jen první půlrok, potom jsem si s pomocí školy domluvil práci u místního kováře Jiřího Běhala a dva roky chodil tam,“ popisuje Adam Stolarik. Podle kováře ze Svébohova je pro studenty důležité vidět práci z praktického hlediska: „Je důležité, aby kluci viděli, že to není jenom o ťukání svícínků a podkoviček. Musí něco vymyslet, namalovat, nacenit, musí to umět vyrobit, dát tomu povrchovou úpravu, odvézt a namontovat.“
Olomouc je pro kováře nádherné město
Listujeme souborem prací Adama Stolarika, který mně popisuje konkrétní detaily a místa, kde jsou vidět jeho práce. Všimnu si jeho mohutných a upracovaných rukou. „Není to lehká práce,“ řekne kovář a pokračuje: „Kovářská nemoc z povolání je obrovská, byl jsem ubytovaný díky škole na internátu a dodnes si pamatuju noční procházky po Olomouci a její boční uličky. Chtěl jsem vidět kovářské detaily, študoval jsem kdejakou kliku.“
„Olomouc je pro kováře nádherné město, ať už se jedná o moderní kování až po staré práce,“ hodnotí město po profesní stránce. V Olomouci jsou totiž nádherné objekty, které jsou kompletně okované a v centru města z kovářského hlediska i velice dobře zrestaurované. „Je strašně fajn, že jsou kovářské věci v Olomouci opravovány podle toho, jak se to má dělat, a ne, jak se to někomu líbí,“ dodává Stolarik s tím, že velice dobře zrestaurovaný je kostel svatého Mořice: „Je tam dobově udělané železo, nebylo vždy jen černé, kovářské práce měly spoustu barev.“
Na učebním oboru se kováři naučí rozeznávat historické slohy a kování, od druhého ročníku jsou totiž do výuky zařazeny dějiny umění. „Během renesance ty mříže byly ve většině případu, zelené, barevné,“ přidává k opravám u svatého Mořice Adam Stolarik. „Nechci jít po náměstí a říct si ,Hmm, pěkná mříž´. Kovář by neměl být laik, musí své práci rozumět a znát ji,“ myslí si kovář.
Kovář musí mít výdrž
Pro kováře je důležité, aby byl kreativní a měl výdrž. „Není to řemeslo, že vyjdu z školy a je ze mě hotový kovář. Je to celkem dlouhá cesta, aby se kovář uživil a vyčníval z řady, já se učím furt,“ popisuje kovářskou cestu dále Adam Stolarik. Jsou dvě pomyslné kovářské cesty a ani jedna není špatně. Katalogový postup znamená, že je připravený soubor prací a prvků, které řemeslník používá, kombinuje a nabízí klientům. Tím má ušetřenou práci, protože nemusí každý večer sedět a vymýšlet. Druhou možností je kreativnější postup. „Člověk sedí a maluje, vymýšlí a zkouší, zda jde jeho nápad vyrobit. Tento čas nikdo nevidí a taky ho nikdo nezaplatí. Já doma sedím a maluju,“ představuje svůj postup kovář.
I studijní obor na Střední škole zemědělské a zahradnické má dvě zaměření. Umělečtí kováři a zámečníci se učí vyrábět dekorativní a užitné předměty včetně provedení jejich povrchové úpravy, například mříže, brány, zábradlí, svícny a krbové nářadí. V zaměření umělecký pasíř studenti zhotovují například svítilny, schránky a nádoby.
„Hodně kluků, kteří dokončují obor, jdou na nástavbu. Dodělají maturitu a mají otevřené dveře na umělecky zaměřené vysoké školy,“ říká Adam Stolarik. Hodně vyučených kovářů potom míří na umělecké slévání, budou vytvářet sochy. „To je jedině dobře, pokud mají talent a v kovu to vidí, tak nezáleží na tom, zda vydrží u kovařiny, nebo se rozvíjejí dál.“
Kontakt:
Facebook: facebook.com/zemedelkaolomouc
Instagram: instagram.com/zemedelka_olomouc/?hl=en
Adresa: U Hradiska 7/4, 77900 Olomouc
