Bastionka reportuje: Proč máme v Olomouci Cikánskou branku?

Naše toulání s Petrem Hofmanem po olomoucké pevnosti pokračuje. Tentokrát se s projektem Bastionka Olomouc zastavíme u Cikánské branky, kterou můžeme najít u dnešního Letního kina.

Za prvé a na úvod – Cikánská branka nemá žádnou spojitost s tímto etnikem, stejně jako současnou Katovskou brankou nechodil nikdy žádný kat. Tato branka neměla vlastně žádný velký význam. Pro ty, co přišli až nyní ke svým přijímačům – Bastionové opevnění svíralo celé město a potulovat se mezi bastiony znamenalo mít potíže. Byl to vojenský prostor. Byla to poterna, výpad, z městského opevnění pro případ, že by se nepřítel dostal tak blízko, že bylo nutné jít na steč. Nyní si říkáte, z kama (pro Čechy odkud) výpad… no z bastionu č. 15. O Letním kině, jakožto Locatteliho bastionu budu určitě psát co nejdříve, dneska ale jen o té brance. Jen si dovolím upozornit. Olomouc nebylo žádné svobodné město. Bylo to vojenské město s tisíci vojáky a hlavní slovo zde neměl starosta, ale velitel pevnosti. Do města jste se dostali přes několik kontrolních stanovišť a přímo do města vedly jen 4 oficiální vstupy. Žádné courání po hradbách, či podobě.

Co nás zaujme na první pohled, že před branka má dodnes řetěz na padací most. Jenže kam ten most má padat, když je všude rovina? No… přeci přes vodu. Ještě před stavbou Bastionky, ale již při existujícím bastionu, roku 1676, (Letňák) obtékalo rameno Moravy, tedy přesněji řečeno Mlýnského potoka, i hradby. A když byl postaven bastion, tak se změnilo koryto. Z bastionu pak vedl výpad přes vodu, což byla přirozená obrana proti vniknutí nepřítele. Než přišel génius své doby, inženýr Pierre de Rochepin a zakreslil a také nechal zbudovat komplet bastionku – to jsme již v letech 1742 – 1757 – posunul rameno potoka do míst, kde je dodnes a vystavěl trojpropust, o které jsem psal před pár měsíci zde.

Aby ale i tak byl zachován přechod přes vodu z Cikánské branky, byl postaven slepý kanál, který se v případě potřeby vzedmul a zalil celý dnešní park pod dómem. Vidíte, parky pod dómem ve své době vůbec neexistovaly, protože tudy tekla voda.  

V minulosti byla Cikánská branka zazděná

Dále by nás měla zaujmout zeď. Ta se nachází na výkresové dokumentaci z roku 1835. Co je to za zeď? Pamatujete na článek o zdi kolmé téměř k Terezské bráně? No něco podobného je i zde. Cihlová zeď sice neustojí před ranou z děla 19. století, ale s největší pravděpodobností tam to dělo ani nedostanete, protože v cestě vám bude stát několik stupňů hradeb, které začínají severní enevelopou, pokračující ravelin a co hůře, nad vámi se tyčí dóm, který je opevněn sám se svými dělostřeleckými místy. A v případě pěší steče, pokud by se někomu podařilo dostat nějakým, zázrakem až ke zdi, tak přes ni se, při palbě ze tří stran, dále stejně nedostane. Cikánská branka tak byla velmi chráněna.

Po zrušení pevnosti byla nevyužívána, později i zazděna. Relativně nedávno se povedlo Letnímu kinu ji znovu zpřístupnit a tak poprvé dát šanci civilistům projít bastionem až na tzv. kštici.