Zapadlá ulice v centru Olomouce skrývá podniky, ale i řemeslo. Na jednom konci Šemberovy ulice stojí studio PROSTĚ holičství. Dveře otevírá holička v bílé košili Annemarie, zatímco na křesle už je připraveným, jak se říká, další pán na holení.
„Budeme zkracovat i zadní část?“ ptá se Annemarie Brdová klienta, zatímco nastavuje výšku křesla. Zákazník chce obnovit střih, který se opět vrátil, známý pod názvem mullet. „Pár mých zákazníků mullet má a aby to vypadalo dobře, musí se udržovat hlavně boky,“ popisuje holička.
Annemarie má studio PROSTĚ holičství v olomoucké Šemberce dva a půl roku. Slovo barber od ní ale lidé uslyší jen málokdy. „Je to hlavně proto, že jsem v barbershopu pracovala a už mi přišlo neautentické to, že se všichni snaží vypadat jako barbershopy z 20. let v Americe. Jsem pyšná na to, že jsem holič, že dělám řemeslo, které tady má historii, jen bylo potlačené proto, že lidé k holiči přestali chodit,“ vysvětluje.
A jak často k ní pravidelní zákazníci chodí? „Zatím nejčastější zákazník chodí co dva týdny. Nejoblíbenější termín je mezi třemi až pěti týdny. Čtyři týdny jsou nejčastější, účes roste cca centimetr za měsíc a s tím se dá pracovat,“ popisuje holička, zatímco se zákazníka ptá na detaily účesu. „Boky ostříháme normálně? Budu zkracovat postupně, začnu na centimetru.“
Do Olomouce přišla Annemarie s výučním listem z učebního oboru holič/kadeřník, doplněnou maturitou a odhodláním stříhat. Po zkušenostech z barbershopu se rozhodla pro vlastní cestu podnikatelky. „Pronajala jsem si křeslo, kde jsme se střídali s kolegou. Pak přišel covid, kdy mi došlo, že je úplně jedno, kde nebudu mít na nájem, jestli v pronájmu nebo ve vlastním. Tak jsem si řekla, proč se teď neosamostatnit,“ říká.
Ceny pánských střihů jsou obecně nižší než v kadeřnictví, zákazník v PROSTĚ holičství ale nechá vyšší stovky korun. „Je dost možné, že jsem nejdražší pánský holič v Olomouci. Většinu mých zákazníků stříhám zhruba šest sedm let. Ti už asi tak nějak počítají s tím, že výdaj za stříhání je součástí rozpočtu,“ vysvětluje Brdová. Kromě profesionálního přístupu ale cenu tvoří také fakt, že je holička ve studiu sama, a tak je jediná, kdo na něj musí vydělat.
Jarda Jágr je docela dobrý zdroj inspirace
„Jak jsem se vyučila, rozhodla jsem se stříhat jen muže. Zjistila jsem, že mě pánské střihy baví víc. Jsou náročnější, složitější, technické, člověk musí být preciznější,“ říká holička a popisuje aktuální trendy, které zákazníci chtějí: „Teď hodně frčí rovné ofiny i vystříhané boky, ale za poslední roky se pomalu upouští od toho, že by pánové chtěli vypadat jako z Peaky Blinders. Vrací se také delší střihy.“
Podle holičky se zákazníci orientují podle slavných osobností. „Jakmile se člověk může ztotožnit s někým na fotce, cítí se líp. Pak se objeví Jarda Jágr a všichni chtějí mulleta. Co se týče účesů, je Jarda docela zdroj, protože je to miláček národa,“ říká Brdová.
„Mulleta jsem vyhlížela, přitom to pro mě byla bizarní věc, čekám ještě návrat melírů. Trendy se míchají, všímám si, že pokud přijde období extrémně upravených vlasů, přijde pak období, kdy lidé vypadají extrémně zarostle. Ubývá taky lidí, kteří nosí dredy, ale zase se vrací černošské copánky,“ nastiňuje budoucnost.
V Olomouci je tvrdá voda, ale s mytím vlasů šamponem to nepřehánějte
PROSTĚ holičství patří mezi jednoduše zařízená studia, Annemarie zákazníkům nabízí před střihem kávu a k poslechu pouští jazz, který neruší myšlenky ani domluvu nad střihem. Profese kadeřníka a holiče je často spojená s mluvením, probíráním drbů. Ptám se tedy Annemarie, jak je to v jejím studiu. „Snažím se lidi do ničeho netlačit, netahat z nich, jak se mají, dokud se nerozmluví sami,“ popisuje holička. „Zároveň spousta lidí dnes přijde a vlastně neví, co chce. Vy jste třeba přišel a víte, jaký střih chcete, že chcete mít vystříhané boky. Spousta lidí to ale neumí, nevědí, co na hlavě chtějí. Naučila jsem se úplně jiným způsobem se na to ptát, a myslím, že to zabírá. Chodí sem pak nejen kvůli střihu, ale i proto, že je jim tu příjemně,“ vysvětluje a říká, že pro introverty může být právě její studio ideální, protože v místnosti jsou jen dva lidé.
„Chcete mít mulleta tak, abyste mohl přijít za měsíc, nebo jej zkrátíme víc?“ ptá se holička zákazníka a přidává pár tipů, co určitě nedělat, pokud chce mít zdravé vlasy. „Že spí lidi s mokrou hlavou je nejhorší. To nezachrání žádný střih. Když jde spát člověk s mokrou hlavou, usne na boku a má krátký střih, tak to poznám. Většina mých zákazníků se nechce po ránu starat o vlasy, chtějí je prohrábnout a vyrazit do práce, takže mezi prohřešky bych dala to spaní s mokrou hlavou.“
Ptám se ještě naopak na vychytávky, co by měl člověk dodržovat pro údržbu střihu a zdravé vlasy. „Je jedno, jestli je člověk muž nebo žena, obecně čím méně si člověk myje vlasy, tím líp. V Olomouci je ale hodně tvrdá voda, která vlasy vysušuje a ony se o to víc mastí, takže jednou za dva dny v pohodě,“ popisuje a směje se, když dodává: „Občas si připadám jako zubař, který říká, že by měl člověk používat mezizubní kartáček. Lidi to pak ozkouší a zjistí, že to byla dobrá rada, takže ji začnou používat.“
Mezi nejradikálnějšími změnami, u kterých své klienty holička doprovázela, je střih dlouhých vlasů, shození ročních vousů, ale i postupné pěstění dlouhých vlasů. „Asi deset lidí jsem dovedla k dlouhým vlasům. Pobavil mě pán, který chtěl dlouhé vlasy, pěstovali jsme je, protože růst vlasů je nepříjemný v tom, že zákazník chce vypadat pořád upraveně, ale přitom většinu času vypadá jako šílená mánička,“ vyjmenovává Brdová a dodává: „Po asi dvou letech pěstování zjistil, že ho štvou dlouhé vlasy a že je vůbec nechce. Ale je to fajn a jsem ráda, že si to vůbec zkusil, protože myslím, že by si lidé měli zkusit třeba i žít bez vlasů, nebo s jiným střihem.“
Annemarie si život bez vlasů sama před časem vyzkoušela. „Táhlo mi na krk a jako první z party jsem třeba poznala, že prší. Každý by si podle mě měl nechat oholit hlavu. Člověk zjistí, že ty vlasy úplně nepotřebuje, má to přesah k tomu, jak se člověk vnímá. Jsem určitě za, aby se lidé nebáli zkoušet věci,“ popisuje holička s úsměvem svou zkušenost.
V závěru se holičky tedy ptám, jestli se jí nějaký střih skutečně nepovedl. „Asi jen jednou se mi stalo, že jsem zákazníka špatně ostříhala, ale chodí doteď a střih si nechal, akorát jej udržujeme trochu jinak. Když ale přijde člověk poprvé, i já se snažím přemýšlet nad konkrétními vlasy. Proto je lepší, když člověk chodí pravidelně k jednomu holiči a i proto já mám své holičské záznamy.“
Annemarie Brdová končí stříhání, sundává zákazníkovi plášť, nabízí zrcadlo a ptá se na spokojenost. Klient si prohrábne čerstvý mullet a pousměje se: „Dobrý a kdyžtak pohoda. Mně rostou vlasy rychle.“
