Cyklostezky protínají celou republiku, celý kraj a ani Olomouc není výjimkou. Koncepční analytik a koordinátor cyklistické dopravy Stanislav Losert se na jejich přípravě podílí už několik let, ať už v rámci kraje nebo města. V rozhovoru pro Olomoucký Report se rozpovídal o koncepci cyklodopravy, problémech při plánování nových úseků i jejich značení.
Jezdíte na kole?
Ano, v Olomouci. Mám to projeté komplet.
Jak dlouho působíte na odboru cyklodopravy?
Od roku 2005.
Takže stojíte za všemi cyklostezkami, které v Olomouci vznikly?
Ne, za všemi ne, mám seznam, kdy se, co budovalo. Ale do roku 2010 nebylo evidováno, jaká cyklostezka, kde vzniká. Prvních pět let jsem dělal v Olomouci euromanažera, v této pozici jsem měl za úkol pomáhat malým obcím zpracovávat žádosti o dotace. Později z toho vyplynula pozice cyklokoordinátora. Celé to vzniklo tak nějak samovolně. Byly roky, kdy cyklostezky nikoho nezajímaly a stavěly se tam, odkud který z politiků pocházel. Z toho vznikala chaotická síť, která neměla ani hlavu, ani patu.
Takže vznikla potřeba nějakého koordinátora, který by dohlížel na stavby nových metrů cyklostezek?
V podstatě ano, ta pozice euromanažera, která vznikla nejdříve, byla pro všech 13 obcí s rozšířenou působností (ORP, pozn. red.) na území Olomouckého kraje. Tito lidé prošli důkladným školením. Nejvíce tehdy trápily obce drahé věci, jako čističky odpadních vod, místní komunikace, domy s pečovatelskou službou a cyklostezky. V té době jsem přišel s myšlenkou dát dohromady obce, které leží podél Moravy. V roce 2008 jsme podepsali partnerskou smlouvu o spolupráci mezi obcemi od Hynkovského jezu až po Věrovany. Těch obcí bylo 10 a každá se zavázala, že bude cyklostezky na území svého katastru budovat.
A o cyklostezky se starají pak samy obce?
Ze zákona se o cyklostezky musí starat obec, protože se jedná o komunikaci 4. kategorie. Komunikace 2. a 3. kategorie mají na starosti kraje, komunikace 1. kategorie má na starosti stát a ŘSD.
Jak je to pak v případě, že cyklostezka vede skrz katastry několika obcí?
Třeba Moravská stezka vede několika katastry. Nebyl tady nikdo, kdo by ji zkoordinoval, obce spolu komunikovaly jen na úrovni mikroregionů, kde se spolčily většinou kvůli tomu, aby postavily například plynovod. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních témat obcí byly cyklostezky, věděli jsme, že je potřeba jejich vznik nějak koordinovat. Zjistili jsme, že si ji obec třeba zakotvila v územním plánu, ale vedlejší obec měla cyklostezku jinde a ony na sebe ani nenavazovaly.
A podle čeho se řídíte teď?
Momentálně pracujeme s cyklogenerelem, který se co 5 let aktualizuje. Krásně je z tohoto plánu vidět, jaký typ cyklostezky se chystá. Zahrnuje zároveň i ty, které jsou i pro chodce a cyklisty, nebo chodníky, kam mohou i cyklisté, to je třeba případ u hlavního nádraží. Já mám všechno projeto na kole. Teď vypadá cyklogenerel jako změť čar. Nejsou peníze, tak to trvá nějakou dobu, ale když máme cyklogenerel, který je územně plánovací dokumentací, i soukromí investoři se jím musí v případě výstavby jakéhokoli chodníku řídit.
Daří se to?
Samozřejmě bych chtěl víc, ale když se podíváme, jak výstavba probíhala v jednotlivých letech, Do roku 2010 vzniklo pouze 17 km cyklostezek. Chválkovice-Samotišky, Selské náměstí, pod estakádou u Veolie, propojení Smetanových sadů s Tržnicí, na ně se pak navazovalo.
Jaké cyklostezky se chystají v tomto roce? To se můžete dočíst v tomto článku.
Jak budování cyklostezek postupuje?
Postup budování nových cyklostezek eviduji podle volebních období. Mezi lety 2011 až 2014 přibylo 13,8 kilometrů cyklostezek, do toho ale spadají i případné opravy. Mezi 2015 a 2018 vzniklo 9,1 km, za rok 2019 až 2022 máme necelých 13 kilometrů.
Je tempo výstavby cyklostezek v Olomouci rychlejší, než v jiných městech?
To nedokážu porovnat, nemám data jiných měst. Menší města jako Uničov ovšem jedou rychleji.
A v jiných krajích?
Máme tedy jasná data, zatímco jiné kraje taková data nemají. Když se začala vypracovávat Cyklostrategie Olomouckého kraje, obrátil se kraj na mě, a tak vznikla skupina, v rámci které jsme vyzývali obce, aby nám poskytovali data o chystaných cyklotrasách.
Jak jsou cyklotrasy na Olomoucku značené?
Nadregionální máme označené jednociferným až dvouciferným číslem. Moravská má číslo 4, Bečva 50, dříve Jantarová má číslo 5 a 8 půjde napříč Olomouckým krajem skrz Zábřežskou vrchovinu. Nově vzniknou propojky mezi jednotlivými ORP, ty budou tři a budou tříciferně označeny. Jednou z nich je Olomouc – Šternberk. Pak budou zbývající čtyřciferné a tzv. Pásové. Ty jsou většinou na Jesenicku a budou označeny žlutými značkami.
Máme tady několik dílčích problémů, jako je vyjednávání o nových úsecích s Lesy ČR, nebo s Arcibiskupskými lesy, proto vznikla Asociace krajů pro podporu cyklodopravy s krajskými koordinátory.
Co říkáte lidem, kteří volají po dalších kilometrech cyklotras a tvrdí, že se jedná o chaos?
Má to smysl, jde o liniovou stavbu, která nejde vybudovat naráz. Uvedu příklad, už 12 let se tady připravuje cyklostezka z Olomouce do Chomoutova. Trvá vyřešit všechny majetkové věci, rozparcelovat pozemky, sehnat peníze a nakonec se stihne vystřídat několik politických garnitur, které k tomu měly různý vztah. Moje role spočívá v tom, je přesvědčit. Někdy jsem byl spokojený, že se udělalo za milion, což je nic, za to uděláme jednu trasu.
Kde je tedy největší problém?
To jsou problémy liniových staveb a největší problém je v těch majetkoprávních věcech. Ale máme cyklogenerel, který tomu ten smysl dává. Hledáme cestu, kde má pozemky stát nebo město, protože se stává, že máme úsek, kde jsou pozemky rozparcelované jeden za druhým a cyklostezka by měla vést skrz. Musíte přemýšlet i nad tím, že za každý pokácený strom musí město vysadit tři nové, ale teď už nemá kde, protože nemá ve vlastnictví pole, takže musí založit remízky, a tak dále. Plánování cyklostezek je nekonečný příběh.
Dá se říct, že je to jízda na dlouhou trať?
Naprosto. Ten, kdo si myslí, že by to zvládl lépe, si to může přijít sám vyzkoušet. Ať dotáhne nějaký konkrétní projekt až do stavebního povolení.
V letošním roce se mají realizovat čtyři úseky. Ty jsou placené z IROPu, kolik tedy platí město samotné?
V podstatě jde o 15% z celkové částky, ale pak jsou tady ještě neuznatelné náklady, ty jsou různé. Ale 85% uznatelných nákladů je placených z projektů. Třeba v případě cyklostezky vedoucí na Chomoutov je 700 metrů dlouhý úsek, který je na katastru Olomouce. Jeho první polovina vychází na 50 milionů, město ale bude platit asi jen 4,8 milionů korun.
Je rozpočet města vůči cyklotrasám vstřícnější v průběhu let?
To se nedá říct, osciluje to. Vždycky se našly důležité projekty, kam měly jít peníze, jako byla protipovodňová opatření, nová tramvajová trať… Ale i součástí těch opatření nakonec jsou cyklostezky, i u tramvajové trati jsou.
