Kabinetní rozhovory svědčí o nedostatku práce, vzpomíná Landsfeld na Vidkun

Tomáš Landsfeld působí jako velitel Krajského ředitelství Policie České republiky v Olomouckém kraji už sedm let. Před lety přišel řešit napjatou atmosféru v policejních řadách kvůli kauze Vidkun. Za jeho práci ho letos prezident Petr Pavel povýšil do generálské hodnosti. Co povýšení přináší? Jak řešil kauzu Vidkun a jaká je policejní práce v jeho pozici? Tomáš Landsfeld odpovídal v rozhovoru pro Olomoucký Report.

Vraťme se do května letošního roku. Jak jste prožíval své povýšení do generálské hodnosti?

No, úžasně, protože to pro mě mělo dvojí význam. Jednak si toho vážím, protože takové povýšení není u policie pouze ocenění jednotlivce, ale ocenění toho, jak pracuje krajské ředitelství. V Olomouckém kraji jsem sedm let a za ty roky je tady kus práce vidět. Nakonec to teda dopadlo.

Ten druhý rozměr je čistě osobní. Na Pražském hradě jsem kdysi sloužil, podílel se na ostraze hradu. Nečekal bych, že jednou budu stát v těchto prostorách, abych od prezidenta převzal jmenovací dekret do generálské hodnosti. Příjemná atmosféra a zážitek na celý život.

Co s sebou přináší generálská hodnost?

Kromě uznání kvalitní práce v podstatě nic, nejsou s tím spojené žádné benefity. Je to šavle na zdi a hodnost.

Cítil jste nějakou satisfakci? Protože vaše povýšení bylo odmítnuto Milošem Zemanem a dočkal jste se ho až od Petra Pavla.

Ano, je to trochu nešikovné, zároveň mám v životě štěstí, že k povýšení jsem byl vždycky osloven lidmi, kterých jsem si nesmírně vážil. Lidé s úžasnou služební kariérou, navíc se vždy jednalo o vzory nejen moje, ale i ostatních.

Vy jste zmiňoval, že jste měl vzory. Jaké byly jejich charakterové vlastnosti, které vás inspirovaly?

Pro mě to vždycky byli policisté, kteří svoji práci dělají tělem i duší. Dělají ji ne proto, že je živí, ale že vidí v tom, co dělají, obrovský smysl.

Jak se to projevuje?

Když máte nějaký problém a je potřeba vyřešit tisíce věcí, jdete i tak za tím a na konci je výsledek. Někdy dobrý, někdy špatný. Mně se vždycky líbilo, že když jsme prohráli, a bavím se zejména o mojí práci na oddělení násilné trestné činnosti, tak jsme to nevzdali a byli jsme schopní se k věcem vracet i po pěti letech a případ po dlouhé době vyřešit. Tam jsem zažil, že ne vše je na první pohled ztraceno.

Není to někdy frustrující?

Je, ale o tom to je. Frustrací se nesmíte nechat znechutit.

V čem jste vzorem teď vy?

Možná také tím, že věci ve svojí práce nezvládám. Snažím se na věci dívat s nadhledem a uplatňovat svoji zkušenost. Nejsem sice člověk, který je příznivcem revolučních změn, který přijde na nové místo a hned ví, jak se vše dělá dobře. Snažím se naslouchat. V kompilaci s tím, co se na krajském ředitelství děje, a ty změny jsou velmi zásadní, nejen ve společnosti, ale i u policie. Policie vypadá úplně jinak, než před 30 lety. Na druhé straně se musí některé postupy dělat pořád stejně. Sedm kriminalistických otázek se nemění ať už při tom držíte tablet nebo tužku a papír. Právě to bych chtěl, přenést na své následníky, je potřeba vše vidět v souvislostech a nenechat se znechutit.

Říkal jste, že nejste typ člověka, který přijde a ví, jak má všechno být nejlépe. Vy jste přišel do Olomouce kvůli kauze Vidkun.

Ano, byla to komplikovaná situace, ale zároveň nepamatuji situaci, kdy jsem přišel do řídící funkce, kde krizová situace nebyla, ta je prostě vždycky a všude. Vidkun byl nepříjemný, protože měl velkou mediální pozornost a s něčím takovým jsem se ještě nepotkal. Věřil jsem, že není možné, aby se služební funkcionáři na takové úrovni propůjčoval něčemu, co je za hranou policejní etiky. Kdo tohle neví, nesmí u policie být.

Jak jste postupoval?

Atmosféra tady byla hrozná. Všichni podezřívali všechny a já si kladl otázku, co s tím. Co nás vlastně živí, co nás dělá, čím jsme? Odpověď je jednoduchá, naše práce. Řekl jsem: „Máme nevyřešené případy, pojďme se soustředit na práci. Ukaž, co umíš dělat a podle toho tě budu posuzovat.“ Takhle se rozjel ozdravný proces a během let se ukázalo, kdo je kdo. Někteří odešli, jiným bylo naznačeno, že s nimi nechci spolupracovat.  někteří odešli, jiným bylo naznačeno, že s nimi nechci spolupracovat. Zůstalo tady dost lidí, kteří si tu negativní atmosféru pamatují, ale kromě vzpomínek mají hodně zajímavé práce, to je ten lék. Kabinetní rozhovory svědčí o nedostatku práce.

Proč myslíte, že vybrali vás?

Oni mě nevybrali, já jsem se přihlásil sám. Je to jednoduché, byla to jedná z možností, jak se přiblížit k domovu. Druhá věc, já jsme lidi v Olomouci znal, protože jsem dříve působil v Moravskoslezském kraji. Úvaha s tehdejším policejním prezidentem byla taková, že se v tom lépe zorientuji.

Vy jste velitelem přibližně 1 900 policistů. Cítíte se jako policista, manažer, ředitel? Co vlastně jste? 

Já se pořád cítím jako policista, zároveň jsem manažer. Abyste byl u policie dobrý manažer musíte mít vhled do té profese. Já mám výhodu, že jsem prošel téměř všechny policejní posty a tento vhled mi umožňuje fungovat. Empatie, cítění, rozhodnost, policejština vám umožní, abyste svá rozhodnutí neuplatňoval slepě, protože naučit se manažerské dovednosti je možné během 14 dní, umět je aplikovat je věc jiná.

Co plánujete dále rozhodovat a měnit v Olomouckém kraji?

Tady už se měnilo spousta věcí, naším hlavním cílem je dostatek policistů, abychom měli s čím a kde pracovat, to už se zlepšilo, stavy máme větší než před 7 lety. Tři nová oddělení hlídkové služby, pečujeme o naše zaměstnance. Uvidíme, co nás bude čekat dále za změny.

Když kouknete do jiných krajů, jak se vám v porovnání daří nábor?

Nám se daří skvěle, možná je to v našem přístupu a nastavení. V současné době jsme nejnaplněnější kraj v rámci republiky, pracujeme na tom, abychom dosáhli lepších výsledků. Nejde o to být první, ale má to smysl. Ať máte jakékoliv plány, například zlepšení situace v dopravě, kriminalitu v určitých lokalitách, ale když nebudete mít ty lidi tak neuděláte vůbec nic.

Vedl jste policii v Ostravě, Ústeckém kraji a teď v Olomouckém, je každý kraj něčím specifický?

Do jisté míry ano, Moravskoslezský s Ústeckým krajem mají průmyslovou historii a průmysl přitahoval lidi z odjinud, například migrace ze Slovenska. To s sebou přinášelo specifický druh kriminality, pouliční drobné krádeže spojené s požíváním alkoholu, výtržnosti. Myslím si, že tohle v Olomouckém kraji není a nebylo. V Ústeckém kraji se velmi promítá, že jeho velká část jsou Sudety, vysídlení je tam opravdu znát. Lidé nemají zapuštěné kořeny s dlouhou tradicí. Co se týče policejní práce, postupy jsou pořád stejné. Vnímání atmosféry je ovšem jiné.

Související články

Nejčtenější

REPORTÁŽ: Dnes jste zachránila tři životy. Na transfuzce a za sedm minut

„Nějaká změna? Změny lékaře, byla jste v zahraničí, nebo očkovaná?“ ptá se mě sestra u příjmového okýnka a dává razítko do legitimace. Podávám jí...

Olomoucká firma M.L.S. Holice vyrobila jubilejní jeden a půl miliontý generátor

V úterý 21. září vyrobila olomoucká firma M.L.S. Holice 1 500 000-tý generátor. Sjel z montážní linky 1 na závodě Sladkovského v 19 hodin...

Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Akritidu. Osudy řeckých uprchlíků připomíná i v kavárně

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a...

Výrobce vojenské techniky EXCALIBUR ARMY nabírá díky vysoké poptávce desítky nových zaměstnanců

Společnost EXCALIBUR ARMY (EA) byla založena v roce 1995 a, byť historicky pochází z pardubického kraje, svého největšího rozvoje dosáhla až po úspěšném nákupu areálu bývalého...

Nejnovější

Rčení o zlatých českých ručičkách platí, říká zakladatel sdílené dílny Bekárek

Olomoucká dílna je prostor pro kutily a milovníky práce s dřevem. V prostoru garáže v areálu Střední školy polytechnické pomocí sdíleného nářadí vznikají třeba lavičky, lžíce, ale i...

Od specialisty až k práci programátora. Přidáte se k týmu OLC?

Přemýšlíte, jak se dostat do IT, i když nemáte programátorské vzdělání? Vstupní bránou, ale i celoživotní zkušeností může být právě nabízená pozice Hexpol specialisty...

Řecká komunita se pomalu vytrácí, říká Akritidu. Osudy řeckých uprchlíků připomíná i v kavárně

Její prarodiče na Jesenicko přišli z válkou zmítaného severu Řecka před více než sedmdesáti lety. Eleni Akritidu dnes v Jeseníku provozuje kavárnu ENNEA a...

Haná je můj život. Lidovou kulturu a tradice stojí za to udržovat, říká Hana...

Bezmála osm stovek lidí se rozhodlo dát jí svůj hlas. Získala tak Cenu veřejnosti za mimořádný počin v oblasti kultury za rok 2023. Hana Pospíšilíková...

Komerční obsah

Od specialisty až k práci programátora. Přidáte se k týmu OLC?

Přemýšlíte, jak se dostat do IT, i když nemáte programátorské vzdělání? Vstupní bránou, ale i celoživotní zkušeností může být právě nabízená pozice Hexpol specialisty...

Výskyt poruch autistického spektra zaznamenává strmý nárůst

Co je příčinou autismu? Jaké má příznaky a jaké jsou dnes možnosti diagnostiky?V roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí. V roce 1985 jeden...

Každý by si měl nechat oholit hlavu, říká holička ze Šemberovy ulice

Zapadlá ulice v centru Olomouce skrývá podniky, ale i řemeslo. Na jednom konci Šemberovy ulice stojí studio PROSTĚ holičství. Dveře otevírá holička v bílé...

Jaké je zabezpečení základních škol v Olomouci? Ředitelé instalují čipové systémy   

Je krátce před osmou hodinou ráno a do olomoucké Základní školy Zeyerova přichází s batohy na zádech stovky dětí. “Naší prvotní motivací bylo zpřehlednění a...